Vyučované předměty

Na začátku studia je výuka zaměřena na rozvíjení výtvarně řemeslných schopností a dovedností v oblasti kresby a malby, modelování a reprodukčních sochařských technik, výtvarného zpracování dřeva a kovů a na technologické postupy s důrazem na sjednocení úrovně znalostí studentů, kteří přicházejí z různě zaměřených středních škol.

V průběhu dalšího studia přibývá specifických teoretických a praktických úkolů, které řeší student spolu s nabývanými vědomostmi a dovednostmi individuálně, pod vedením vyučujícího. Důraz je kladen na integraci vyučování teorie a praxe.

OBSAH VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

1. Restaurátorská praxe
Předmět umožňuje ověřovat a prohlubovat nabyté teoretické a praktické znalosti a dovednosti získané ve všech výše popsaných předmětech. Student je veden k samostatné práci, poznává a osvojuje si pracovní podmínky a postupy jednotlivých dílčích operací. Spolu s řemeslnou zručností rozvíjí také jeho výtvarný cit pro respektování historických materiálů a technologií a jeho schopnost vhodné volby nástrojů a technologických postupů. Ověřuje si metody restaurátorského průzkumu, který je nezbytný pro volbu vhodného restaurátorského zásahu. Učí se komunikovat se specialisty z praxe – konzervátory, restaurátory, historiky umění, kurátory.

2. Chemie pro restaurátory
Seznamuje studenty se všemi zákonitostmi chemických reakcí a postupů, které souvisejí s degradací organických a anorganických materiálů a také s jejich konzervováním a restaurováním. Specifikuje vlastnosti a volbu materiálů, které se v současné době v konzervátorské a restaurátorské praxi používají. Předmět je obohacen o sérii Laboratorních cvičení a je velmi úzce integrován do předmětů Technologie a Restaurátorská praxe.

3. Technologie
Podrobně se zabývá vývojem technik, konstrukčních principů, technologií a materiálů, používaných při zpracování, konzervování a restaurování historických artefaktů ze dřeva a kovů. Probíhá v integraci se sérií praktických cvičení v předmětu Restaurátorská praxe. Nedílnou součástí předmětu je okruh učiva z oblasti konzervování a restaurování doplňujících materiálů.

4. Dějiny umění
V první části předmět navazuje na znalosti všeobecně vzdělávacích předmětů na střední škole (např. obecné dějiny a dějiny umění). Poskytuje studentům orientaci ve vývoji jednotlivých epoch dějin světové výtvarné kultury a upozorňuje na zákonitosti, které tento vývoj doprovázejí. Přibližuje architektonické principy a výtvarné techniky a technologie včetně výrazných tvůrčích osobností.

5. Dějiny užitého umění
V této druhé části zprostředkuje pochopení podstatných zákonitostí vývoje a existence specifických uměleckých forem a způsobu jejich hmotného projevu. Seznamuje studenty se všemi slohotvornými prvky, ornamentem, dekorem, tvaroslovím, typologií, které se v jednotlivých slohových epochách objevují na uměleckořemeslných a uměleckoprůmyslových artefaktech z organických a anorganických materiálů.

6. Praktická příprava
Poskytuje studentům zkušenosti při práci v reálném prostředí, umožňuje aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi. Integrací praktických cvičení s odbornou praxí spolu s konzultacemi s odborníky muzeí a jiných institucí, rozvíjí komunikační schopnosti a připravuje studenty na budoucí pracovní prostředí.

7. Kresba a malba pro restaurátorskou praxi
Předmět rozvíjí výtvarné cítění a schopnosti v oblasti kresby a malby, které jsou předpokladem pro zvládnutí úkolů odborně výtvarného charakteru, zejména při restaurátorských rekonstrukcích.

8. Modelování pro restaurátorskou praxi
Rozvíjí trojrozměrné cítění a schopnost jeho vyjádření v materiálu. Seznamuje studenty s materiály, s technikami odlévání do forem a sádrování. Okruhy učiva jsou zaměřeny na využití znalostí základů modelování při restaurátorské praxi, zejména při reprodukci, rekonstrukci a doplňování. Úzce souvisí s předmětem Restaurátorská praxe.

9. Restaurátorská dokumentace
Je zaměřena na praktické využití znalostí a dovedností z dějin umění, kresby, malby a práce s fotoaparátem a PC přímo v restaurátorské praxi. Kultivuje jak vlastní průběžnou restaurátorskou dokumentaci, tak i schopnost osobní presentace restaurátora.

10. Fotografická dokumentace I.
Předmět umožňuje studentům osvojení si základních a zásadních vědomostí a dovedností z oblasti fotografování, jeho technik, technologií a materiálů, včetně aplikace digitální technologie ve fotografické dokumentaci. Předmět je zaměřen na dokumentační fotografii a je provázen řadou praktických cvičení.

11. Cizí jazyk
Předmět rozšiřuje a prohlubuje komunikativní dovednosti studentů v oblasti profesní i soukromé. Zdokonaluje používání gramatických pravidel a výrazně rozšiřuje znalosti odborné terminologie a vytváří tak předpoklady nejen pro další studium cizojazyčných pramenů, ale také pro vedení odborné cizojazyčné diskuse. Připravuje studenta na možnost praktického uplatnění v oboru v rámci celé EU.

12. Seminář k absolventské práci
Seznamuje studenty III. ročníku s koncepcí teoretické a praktické části absolventské (diplomové) práce. Obsahuje průběžné korektury všech součástí diplomové práce – restaurátorského průzkumu, restaurátorského záměru a samotného procesu restaurování, včetně teoretické práce, restaurátorské zprávy a fotodokumentace.

Doplňující volitelné předměty

1. Muzeologie
Předmět umožňuje integraci teoretické výuky do odborné praxe. Odborný pracovník muzea formou přednášek a semináře seznamuje v prostředí muzea studenty s činností a organizací sbírkotvorné a památkové péče. Studenti jsou seznamováni se způsobem katalogizace a deponování sbírek, s tvorbou stálé muzejní expozice a s organizační strukturou muzea.

2. Pomocné vědy historické
Úvod do pomocných věd historických přibližuje dějiny a vývoj některých oblastí kulturní historie – paleografie, chronologie, heraldika, numismatika, metrologie, sfragistika, genealogie atd. S historickými artefakty jednotlivých oblastí jsou zároveň studenti seznamováni v průběhu přednášky v expozici a depozitářích muzea.

3. Ikonografie
Rozvíjí znalost o námětech, symbolech a atributech a seznamuje studenta s bohatstvím dekorativní symboliky používané v oblasti profánní a sakrální během celé historie hmotné kultury, včetně jejich interpretace.

4. Historické sbírky
Rozvíjí poznatky nabyté v předmětu Dějiny umění a Dějiny užitého umění. Přibližuje známé tematické sbírky, jak významných osobností, tak i muzejních domů a galerií v tuzemsku i zahraničí a pomáhá tak rozvíjet širší kulturní povědomí studenta.

5. Etnografie
Přibližuje tzv. lidové umění ve všech jeho oblastech: architektura, nábytek, malba a plastika, předměty každodennosti (nástroje, nářadí, nádobí, hračky) v období národopisného hnutí 19. a počátku 20. století.

6. Religionistika
Pomáhá v orientaci v historických epochách polyteismu a monoteismu a učí jak správně interpretovat v historii užívané profánní i sakrální motivy, symboly a atributy.

7. Fotografická dokumentace II.
Staví na vědomostech a dovednostech nabytých v předmětu Fotografická dokumentace I. Předmět je integrován do praktických cvičení v atelierech a dílnách, kde si studenti v praxi (v restaurátorském a fotografickém atelieru), ověří schopnost zajistit nezbytnou kvalitní fotodokumentaci předmětu – před, v průběhu a po restaurování.

8. Chemie/VP
Předmět poskytuje studentu možnost dalšího rozšíření a upevnění znalostí z oboru chemie, vědomostí o složení, struktuře a vlastnostech chemických látek, o chemických reakcích v oblasti anorganické a organické chemie a tím plynule navázat na výuku předmětu Chemie pro restaurátorskou praxi. Zároveň je předmět doporučován studentům, kteří se připravují na přijímací řízení na vysoké školy zaměřené na technologii restaurování (VŠCHT Praha, MU Brno).

9. Legislativa ČR
Formou přednášek je studentům umožněno prostřednictvím odborného výkladu nahlédnout do nejdůležitějších zákonů, vyhlášek a prováděcích předpisů vztahujících se k profesi restaurátora. Vzhledem k aktualizaci zákonů a norem je tento předmět doporučován studentům 3. ročníku (před odchodem do vlastní praxe).

Organizace výuky

Studium je organizováno podle platných předpisů resortu školství. Výuka se uskutečňuje prostřednictvím přednášek, odborných seminářů a praktických cvičení.

Metodické přístupy

Formy a způsoby výuky ve vzdělávacích programech Restaurování nábytku a nepolychromované dřevořezby a Restaurování kovů, jsou specifické pro daný vzdělávací program a vyšší typ studia - přednášky, semináře, praktická cvičení. Ateliérový způsob výuky předmětů výtvarné přípravy a praktického cvičení s malým počtem studentů v jednotlivých ročnících umožňuje odborné vzdělávání, tzn. připravuje pro výkon náročnějších nebo specializovaných činností. Vzdělávacím cílem tohoto programu je vybavit studenty, prostřednictvím systematické výtvarné a technické přípravy, vědomostmi a dovednostmi na takové úrovni, aby byli schopni nalézt uplatnění v rejstříku nabízených možnosti konzervátorské a restaurátorské praxe.

Výchovným cílem tohoto programu je především posílení samostatnosti studentů ve studijní práci a následně v praxi a zvýšení pocitu zodpovědnosti na jejích výsledcích. Vysokým podílem praktického vzdělávání, pod vedením zkušených odborníků, je formována profesionální etika budoucích restaurátorů a utvářen esteticko-etický názor. Důležitou roli pro osobnostní růst hraje také setkávání a konzultace s výraznými osobnostmi působícími v oblasti restaurování, architektury, památkové péče a výtvarného umění a řemesla.