Atelier restaurování kovů
Obor Restaurování kovů, je zaměřen na získání hluboké erudice, důležité k náročné odborné specializaci restaurování a konzernování historických artefaktů všech typů kovových materiálů.
Historické techniky a materiály
Důležitou disciplínu v rámci tohoto oboru představuje soubor znalostí o technologické stavbě historických umělecko řemeslných kovářských děl, tradičních principů konstrukcí zámečnických prací, různých typů mechanismů zbraní, a nebo konstrukčních systémů historických dopravních prostředků. Výuka se též soustřeďuje na významnou skupinu zdobných technik z jednotlivých slohových období; jedná se především o nejrozšířenější rýhování, tepání a prosekávání, přes puncování, rytí a cizelování, až po náročné niello nebo taušírování. Podstatným segmentem výuky je soubor technik povrchových úprav, od černění, pokovení, až po polychromní úpravy a zlacení. Neméně důležitou částí je znalost celého spektra tradičních materiálů, sloužících ať už jako materiálová báze, nebo jako dekorativní substance u speciálních ozdobných technik.
Studijní kopie
Po zvládnutí výše popsaných základů, je pro studenta jednou z prvních důležitých etap jeho vzdělávání, vytvoření studijní kopie podle originálu. Jako předloha je vždy zvolen takový artefakt, která má konstrukční a materiálovou skladbu, jenž umožňuje studujícímu osvojit si všechny důležité etapy vytváření umělecko-řemeslného objektu historickými technikami a tradičními materiály, a uchopit tak následně lépe podstatu restaurovaných památek.
Restaurování památek
Samotná odborná výuka restaurátorského procesu probíhá na konkrétních památkách, jenž jsou vždy pečlivě vybírány, především s ohledem na rozsah, charakter a typologii jednotlivých poškození; jedná se o kvalitní předměty kulturního dědictví, ze sbírek muzeí, galerií a zámků. Studenti během své školní praxe pronikají do principů restaurátorského průzkumu, provádějí analýzu umělecko-historických vazeb památek, určují jejich dataci a případné následné proměny, a popisují stav poškození a degradace památky. V další části studia provádějí vyhodnocení laboratorních průzkumů a jejich následnou implementaci do koncepce restaurátorského záměru.
Etika restaurování
V průběhu naplňování etap restaurátorského procesu je studentům především zdůrazňována autenticita každé restaurované památky, její výjimečnost a neopakovatelnost, a z toho vyplývající pravidlo revesibility každého restaurátorského zásahu. V rámci odborné výuky jsou vždy při restaurátorském výkonu akcentovány morální kvality studenta, tvořící elementární základ pro etiku a profesionální naplnění jednotlivých etap restaurování, vyúsťující v závěrečnou plnohodnotnou interpretaci památky.
MgA. David Blahout, Ph.D., vedoucí restaurátorských atelierů
